Co mi EFT dalo?
U EFT mě úplně ohromil ten rychlý nástup. To jak po pár vteřinách brečíte jak želva a víte kde je problém. A je úplně jedno jaký problém máte. Vše je provázané a vše souvisí se vším.
S ťukáním jsem začala kvůli své dceři. Na první terapii u Alenky jsem ani neťukala. Jen jsem seděla, nechala jsem se oklepávat a nestačila jsem se divit, jak jednoduché to je. Má tříletá dcerka má onemocnění CMT a vývojovou poruchu motorických funkcí, která se projevuje chůzí po špičkách. To byl můj první problém, který jsem pomocí EFT řešila. A sama, bez dcery. Nikdy jsem nic podobného nezažila a nikdy na to nezapomenu. Protože jsem se během terapie dostala do těla své holčičky. Jakože fakt. Nebyla jsem ona, ale byla jsem tam s ní. Cítila jsem její malé tělíčko a úžasné vlasy. Ty vlasy byly opravdu intenzivní a já jsem je cítila tak, jak je cítí ona. A pochopila jsem, proč je chce mít pořád rozpuštěné. Naprosto jsem jí rozumněla. Od té doby jí dělám culík jen když sama chce.
Ale co jsem hlavně pocítila na vlastní/její kůži je, jak moc chce chodit po špičkách, jak moc je jí to líbí a proč to vlastně dělá. No obrečela jsem to dost. Protože ten problém je ve mně, v mojí neochotě ji pustit do tohohle „ hrůzostrašného“ světa. A čím víc si ji stahuji k sobě, tím víc po špičkách chodí a snaží se mi vymanit. Vědět o problému bohužel neznamená, že sám zmizí. Takže mám pořád na čem pracovat. Je to moje velké téma a jeho výsledný úspěch bude spíše v druhém dílu tohoto povídání ;-)
Ale díky tomuto sezení jsem EFT přišla na chuť. Vyzkoušela jsem už všechno možné, ale nic nemělo tak rychlý nástup. Ty změny uvnitř se dějí tak rychle, že je to až k neuvěření.
Pořídili jsem si Čarodějovo přání a vytáhli jsme do boje proti ošklivákům. A světe div se! Měli jsme doma dvouleťáka v období vzdoru, a to si asi dokážete představit. Šílený řev byl u nás na denním pořádku a náhle bylo po všem. Začali jsem vyťukávat oškliváky a byl klid. Dokonce i lidé v našem okolí byli u vytržení. Když se začalo schylovat k nějaké scéně, stačilo si k dcerce přidřepnout, začít ťukat a šeptat a najednou ošklivák vyskočil a bylo.Vše trvalo pár vteřin a výsledek neuvěřitelný. Pak si malá začala o ťukání sama říkat. Už nebyla vzteklá, uplakaná a rozmrzelá. Jen měla fialového, žlutého nebo modrého oškliváka. Přijde, klepe si na hřbet ručky a říká „ mami, mám oškliváka“. A je to. Opravdu, takhle jednoduhé to je. Děti jsou úžasné.
Když jsem viděla jak úžasně EFT funguje, pustila jsem se s Alenkou do dlouhodobější spolupráce na obrovské téma hubnutí. Trápila mě nadváha zhruba 25 kil. Několikrát jsem něco sundala a zase nabrala. Pak porod a spousta výmluv. Nechuť cvičit a hrůza z omezování a zdravé výživy. Takže nic nového pod sluncem. To co má většina tlustých.
Tady už to tak rychlé není, je to cesta trnitá, ale definitivní. Díky pravidelným terapiím mám dole 8 kilo. Ve skutečnosti ta váha teď už tak důležitá není a je to jen třešnička na dortu. Kvůli hubnutí jsem se musela prokousávat se svými strachy, bloky z dětsví a mládí. Vytáhnout a oprášit kostlivce ze skříně a pěkně to s nima probrat. Bylo posmrkáno a promočeno šílené množství kapesníků. Ale stálo to za to, a to nejsem zdaleka na konci. EFT mi pomohlo odstanit nechuť cvičit. Chápejte, já fakt nejsem sportovní typ, a přesto to jde. Další co jsme s Ájou zmákly bylo jídlo. Opravdu jsem přišla na chuť zdravější stravě. Zjistila jsem proč mám tak ráda nezdravá jídla a co s tím udělat. Postupně se Vám to prostě přecvakne v hlavě a to, co jste si museli odpírat a nedokázali jste bez toho žít, najednou nechcete. Prostě na to nemáte chuť. Takže žádné odpírání, přemáhání. Jíte to, co Vám chutná, na co máte chuť. Už jen prostě máte chuť na něco jiného než předtím.
Takže jídlo bez omezování a pohyb bez přemlouvání. Samozřejmě jsem se dostala do bodu, kdy jsem vždy před tím přestala. Ten pocit, že to jde pomalu a nemá to cenu. Ta beznaděj. No, tak se to vyťuká a jede se zas dál ;-)
Přes hubnutí jsem se dostala ke svým velkým rýhám na duši. Ke vztahům v rodině a ke všem svým křivdám a ublížení. Vše s tím vlastně souviselo. To co jsem jako dítě prožívala se vlastně jen teď opakuje. Vždy jsem se proťukala zase zpět k dětství. Pořád dokola. Ať už jsem začala ťukat na jakýkoli jiný problém. Je jedno jestli řeším nechuť cvičit, touhu po smažáku nebo to, že jím zdravě a cvičím a stejně nehubnu. Vždy je problém na jednom jediném místě. Můj život bez táty a pocit že mě nikdo nemá rád. Nabrečela jsem se při terapiích tolik, že už je to pro mě běžný jev. A tím jsem prolomila další velké téma, protože projevit city a ukázat své slzy, je vlastně projev slabosti, to nás učili, i když nevědomky. A tak dneska, už si ten luxus dopřávám a brečím, kdykoli se mi zachce. Sice jen před těmi nebližšími, ale přeci. I když z velké většiny jde o slzy dojetí a štěstí. Ale hlavně to učím svou dceru. A snažím se, abych jí neříkala „ neplač, už jsi přeci velká holka“.
Je strašně důležité to vytáhnout a pochopit. A až pak to můžete změnit. Poučit se. A právě to je můj největší úspěch s EFT. Velký AHA moment. Kdy se mi svět změnil od základů. Já jsem se změnila. Pochopila jsem a nechala to jít. Díky ťukání jsem se vyrovnala s dětstvím, a vším co se mi kdy stalo. Vše to zmizelo a já to ani nevěděla. Zjistila jsem to úplně náhodou a pro jistotu jsem se pak ještě musela zeptat Áji :-D. Když jsme zas takhle jednou řešili minulost. Já, mamka a brácha. Trochu jsme popíjeli a opadávalo potlačování emocí. (jen pro upřesnění, všichni jsme dospělí;-))Bráchu to trápilo a rozebíral to s mamkou. A já za normálních okolností bych se k tomu stavěla drsňácky, jako hrdinka že jo. Jakože ať si trhne nohou, když ho nezajímáme. Ale já jsem jen seděla a bylo mi to fuk. Úplně ukradený. Neměla jsem ani dobrý pocit, ani špatný. Prostě nic. Jako když jste někde u známích a ty se baví o lidech co neznáte. A TO JE ONO.
Čisto. Tak jsem si nejdřiv myslela, že jsem si to zase zvládla nějak zablokovat. Ale ne. Ája říka super. Máš to vyřešený. Vyčištěný. A já jsem fakt v šoku, že to nebylo až tak hrozný. Jako sranda to nebyla, bolelo to, ale je to pryč. Stálo to za to! Moje velké téma, velká bolest a díra v srdci a z toho pramenící spousta dalších věcí, včetně tloušťky, je vyřešené. Kdyby mi EFT už nikdy v ničem nepomohlo, budu vděčná.
Dalším super zjištěním bylo, že jsem tlustá a může za to můj manžel. No moc se netvářil, když jsem mu to řekla. Prodělali jsem tedy pár bouřlivých dnů, možná i týdnů. Nakonec jsem se proťukala k úspěchu v manželství. Aspoň pro tuto chvíli. Takže další velké plus u EFT. Vyřešila jsem si spoustu věcí ohledně manželství a soužití s někým kdo myslí úplně obráceně :-)
Důvod proč nehubnu je stres. Stres je blbej. Všichni to víme a málo kdo s tím něco dělá. Mě koncem srpna přepadl stres jak blázen. Dcera měla nastoupit do školky. A protože jsem choulostivá matka a mám velký problém pustit moji malinkou holčičku do světa (dusím ji mateřskou láskou, pamatujete?:-)), byla jsem úplně vyřízena. Myslíte, že mě napadlo si na to zaťukat včas? Ne. A dobře mi tak. Takže stres jak blázen. I přesto, že jsem zdravě jedla a cvičila, tak váha nic. Možná se i zvedla. Zhruba v půlce září jsem to s Ájou naťukly a nestačila jsem valit oči. 3 týdny nervů ze školky se rozplynulo během pár minut, ani celá terápka nebyla třeba. Druhý den ráno o skoro 3 kilča míň a školka pohoda. Jak u mě tak u dcerky. Jo chybama se člověk učí.
Teď pracuju na tématu proč moje tělo nechce druhé dítě, když hlava by chovala až hrůza. A chystám se na angličtinu pomocí EFT. Na to jsou všichni děsně zvědavý. Na tu angličtinu, o dítěti skoro nikdo neví, přeci neukážu slabost a nepřiznám, že ho moc chci a nejde to. Zase tak čistý ty bloky z dětství nemám:-) Navíc se snažím ťukáním přijít na to, proč ho tak chci, když na to vlastně ani tak moc nespěchám. A hlavně proč trvám na konktrétním pohlaví. No práce dost ještě.
Zpět k anglině, to je tedy něco. Narazíte na překážku ve smyslu strach z mluvení, opadnutí počátečního nadšení, ztráta vytrvalosti a netrpělivost, vyťukáte to a jedete dál. Takže jsem opravdu zvědavá jak bude EFT fungovat v tomto směru.